Arnošt Lustig, vypravěč vtipů ...

Arnošt Lustig ve Fiduccii v roce 2007

Arnošt Lustig je druhý autor, který se mi vloudil do vzpomínek a chtěla bych ho představit na svém blogu, protože jsem měla možnost se s tímto velikánem setkat ještě na studiích. Jednalo se pouze o jeden večer v ostravském středisku Fiduccie, ale přesto mi vzpomínka utkvěla v paměti, i když autor zemřel před několika lety a můj večer letos oslavil  výročí 10 let ... 

Cítím závan vichru, jakoby mě nostalgie vracela zpět, a poslouchám otázky moderátora, který byl tehdy mým vyučujícím na Ostravské univerzitě: "Jak byste popsal jedno obyčejné ráno v koncentračním táboře?" 

Velikán se usměje a pokračuje židovským vtipem. Řekne jich ještě několik,  než se moderátor opět dostane ke slovu a zopakuje svou otázku důrazněji: "Jak vypadalo jedno obyčejné ráno v koncentračním táboře?" 

Autor židovských próz chvíli mlčí, poté řekne jednu větu, která navazuje na otázku, ale nezodpovídá ji, a pokračuje dalším židovským vtipem.
Situace se zopakuje ještě jednou, než moderátor pokročí k další otázce ze svého seznamu, který má položený před sebou na stole ...

Na fotce se o něj rezignovaně opírá loktem, protože pochopil, že nic nezmůže proti výmluvnosti této persony ...

Z popisu Arnošta Lustiga jsem sice nezjistila, jak vypadal den v koncentračním táboře, ale vzpomínám si, že takto usměvavý večer, plný optimismu jsem již dlouho nezažila ...

Až po vlastní zkušenosti, kdy jsem měla možnost spatřit vše na vlastní oči v Osvětimi, chápu, proč takový spisovatel světového formátu raději vyprávěl vtipy a soustředil se spíše na tvorbu, kterou dělal v posledních letech, než na to, co prožil v dávné minulosti. Také jsem chtěla zapomenout, a to jsem byla pouze na návštěvě ...

Koncentrační tábor v Osvětimi

Ač je Arnošt Lustig považován především za spisovatele, který psal o holokaustu a vzpomínal na drastické situace Židů v koncentračních táborech, mně utkvěl v paměti především jako veselý, milý a stále usměvavý pán, který se svými vtipy snaží pobavit i obecenstvo. Děkuji, že mi to bylo umožněno, stejně jako jsem si měla možnost pohovořit jen tak u sklenky vína ...

Arnošt Lustig, nevyčerpatelná studna vtipů a optimismu ...

26. února 2011 zemřel známý spisovatel

"Královna pastelek" - Marie Brožová

Marie Brožová - umělkyně, která kreslí pouze pastelkami

2. 5. 2015 Boskovice (foto Martin Peřina)

Avizované změny právě nastaly!!!

Rozhodla jsem se trošku oživit svůj blog dalšími rubrikami a jedna z nich je právě "Setkání s umělci", s nimiž se na své cestě potkávám, mám možnost s nimi diskutovat a dozvědět se něco o jejich práci a spletitých cestách. Věřím, že tyto osobnosti jsou jistě zajímavé nejen pro mě, protože obohatí můj život, ale třeba zasáhnou jejich životní příběhy i vás.

Jako první představitelku jsem si vybrala velice příjemnou ženu, éterickou bytost žijící v souladu s přírodou, která svým širokým úsměvem, zrzavými vlasy a nádhernými malbami v pohádkovém stylu potěší nejedno oko. Marie Brožová, "Královna pastelek", jak jsem si ji nazvala, protože zachycuje nejen její styl a vlastní techniku kresby, ale také pohádkovou fantasii, která ji obklopuje, je bytostí z jiného světa. Není divu, že se na své obrazy začala podepisovat zkratkou svého jména MAB podle královny elfů, která měla za úkol předávat lidem sny (většina z nás ji však zná jako zlou královnu z Merlinovských ság). Právě proto je člověkem, který vykouzlí inspiraci i mému světu fantasy příběhů.

Velice si vážím lidí, kteří dokážou bojovat za některé důležité záležitosti především v uměleckém směru. Není to jednoduché. Tato dáma zahájila v roce 2004 projekt Obhajoba pastelky jako výtvarného média a díky veřejnému kreslení pastelkami na velké formáty tvrdých papírů propagovala barevné tužky u nás i v zahraničí. Za svou práci získala několik mezinárodních ocenění a také srdce vyznavačů této umělecké techniky, mezi které se s velkým potěšením řadí i má maličkost.

Setkání s Marií Brožovou v Boskovicích bylo příjemně strávené dopoledne. Jako každý umělec, se kterým jsem se doposud setkala, byla milá, nenápadná a velice vstřícná osoba; chovala se jako obyčejný člověk s neobyčejným talentem. Snad někdy dosáhnu stejné pokory a síly, která z ní sálala.

Mohla jsem si s autorkou několika dětských knih pohovořit i o technice kreslení, následně si ji i zkusit i ve workshopu, prohlédnout si výstavu či zjistit, co malířka připravuje do budoucnosti. Královna MAB kreslila právě jedno ze znamení zvěrokruhu, Blížence, a barvy mě obklopovaly všude, nejen na malbách.

Díky jejím posledním obrazům, které se objevily v kalendáři na rok 2016, jsem si něco přečetla i o keltské kultuře a přivezla jsem si domů obraz "Beltine," který zachycuje keltský příchod jara a lásky. Měsíc květen.

Obraz jsem si vybírala jen podle intuice, aniž bych znala pozadí kresby a znaku či název díla. Zaujala mě především dívka s maskou a fialové šeříky, jejichž dobře známá vůně mi polechtala nos. Bylo velké překvapení, když jsem si název obrazu posléze vygooglila na internetu a přečetla jsem si odraz, který mi vybraná malba nastavila jako zrcadlo mého současného emočního rozpoložení.

Ve svátek Beltine, v překladu znamená "zářící oheň" či "Belenův oheň", se zapalovaly velké ohně, které měly symbolicky očistit lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek ze zimního období a také měly ochranný smysl. Večer před tímto dnem se milenci vydávali do lesů a vítali květen, který byl svátkem milostných her a z této doby také pochází líbání pod rozkvetlým stromem.

Pokud chcete o této dámě získat víc informací, popřípadě se s ní setkat osobně, dejte si tuto adresu do oblíbených: www.pastelky.cz. Jistě nebudete litovat.

"S přáním snů plných inspirace" od umělkyně, kterou si tolik vážím, věším obraz na stěnu a přeji si, aby i mé tvůrčí období bylo takto umělecky plodné. Totéž také přeji Vám.