Proč psát blog ...
Dlouho jsem uvažovala, jak začít psát blog. Připadalo mi to jako forma deníku, kterou si lidé snaží připomenout něco, co nechtějí zapomenout, nebo předat dalším čtenářům zkušenosti z cestování, vaření, kutilství, apod. Proč tedy psát blog pro fanoušky, kteří dostanou do rukou mou knihu a mají možnost nahlédnout pod povrch všeho bublajícího fantazírování? Toto jsem jim přece nabídla již při prvních úvodních větách webové stránky. Neztratí se pak příslovečné překvapení, když knihu otevřou a zakousnou se do prvních vět?
A pak mě napadlo, že by to mohla být zábavná interakce, dále cvičení v psaní, které poslední dobou docela zanedbávám, protože přípravy knih zabírají i jiné aktivity než jen samotný tvůrčí akt. Co takhle psát o tom, jak na to? Co je inspirace a proč? Kdo mi pomohl, kdo naopak ne a rozvíjet blog o věci, které mě baví, třeba i kulinářské aktivity či cestování?! Přece všechno, co je kolem nás, může být inspirací pro něco dalšího, hodnotnějšího, nebo také méně hodnotného. Věci, lidé, místa, vůně, sny, cokoliv, co se přímo dotýká naší duše ...
Pro mě je poslední dobou inspirací několik osob. Nebudu je jmenovat, ale třeba se tu někdy objeví a v mým řádcích se poznají.
Jako první mě napadla věčně usměvavá grafička a designérka, která mě inspiruje, kdykoliv si s ní sednu na kávu, nebo se jen díváme na film. Cítím, jak v ní fantazie proudí. Její práce je neuvěřitelná a mám pocit spřízněné duše, neboť má obdobné zkušenosti jako já.
Stejný pocit mám s další umělkyní, nádhernou ženou, po níž se každý chlap otočí a jejíž smyslem života se stala fotografie. Nechtěla bych na ni zapomenout, protože mě naučila najít umění i v obyčejné módě každodenního života.
Dalším je člověk, který mi vždy a za jakýchkoliv okolností řekne pravdu. Samozřejmě trošku mručící formou a rýpavým stylem, který tak nesnáším, ale pouze u něj kritiku i rýpanec dokážu ustát se vztyčenou hlavou. Známe se už přes deset let a považuji ho za jednoho z nejlepších kamarádů, které mám. Viděl mě šťastnou i nešťastnou a stále náš společný vztah přetrvává.
Pak je tu několik nováčků: zcela čerstvý přírustek, který se nedávno dostal do mého povědomí, je osobnost mladíka, který již ve svých 18 letech je ředitelem dvou klubů. S podnikáním začal hodně brzo, kolem 13 let. Famózní ... Na to není jiné slovo. Jedná se o důkaz, že nikdy není brzo a nikdy moc pozdě udělat něco se svým životem a posunout ho za hranice svých možností.
Další z nováčků: Znám pár chlapců, kteří našli zalíbení v jiných chlapcích, ale tento je neuvěřitelně živý, dokáže si dělat legraci, dokonce i sám ze sebe a ze své orientace. Místnost je jím plná a není člověk, který by ho neměl rád. Klobouk dolů.
Nerada bych zapomněla na další lidi, ale třeba se v mých popiscích ještě objeví časem. V posledních měsících jsem poznala spousty zajímavých umělců - grafiků, malířů, podnikatelů, překladatelů, cizinců, od nichž by se dalo hodně učit.
A tak začíná můj blog ...
Více zde: http://nkcsoka.webnode.cz/blog/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat