Jak nezávidět …

"Co si budem povídat ... Jsme v Čechách, a co se tady neodpouští stále, je úspěch. Jak je někdo úspěšnej: PO PALICI! Podrazit mu nohy! Kudlu do zad; pošpinit; poblejt; znemožnit!" Zdeněk Troška

Opět mě pár posledních událostí donutilo trošku vybočit z naší roviny o psaní a zamyslet se nad tím, že vás někdo nemá rád, protože je nespokojený se svým bytím, a tak vám závidí. Závidí vám i úraz, když za něj dostáváte peníze od pojišťovny. Člověk až s podivem pohlíží na tyto lidi a s otevřenými ústy hledá slečnu Závist, která se k nim lísá.

Na své tvůrčí cestě jsem se potkala se spoustou slavných lidí, především literárně činných. O některých můžu hovořit jako o svých mentorech (Jiří Dědeček, Radovan Lipus), o některých, že jsou mými známými či přáteli (Petr Hruška, Karel Šiktanc, István Vörös), některým jsem pomohla být lepšími (Václav Moravec), někteří pomohli mně, abych pár věcí pochopila (Arnošt Lustig). Můžu zde vypisovat další a další jména, která vám něco řeknou, nebo vám neřeknou nic. Mohla bych se chvástat, jako to dělá spousta lidí, s kým jsem se vyfotila, kde jsem byla, ale … Stojí mi to za to? Skutečně si přeji, aby mi někdo takto záviděl?!

Proč potom přikládám fotografie jako důkaz? Protože někteří nevěří a protože pro mě je to vzpomínka na události, které byly neuvěřitelné jako celý můj dosavadní život. Vím, že tento život nežiju sama. Občas se stává, že vás obklopí zážitky, které byste ani nečekali.

Mám známou, která pracovala v Anglii v restauraci, kde hrávaly hodně známé kapely a které navštěvovala hodně známá filmová esa jako Cloney, Paltrow, Law apod. O některých vyprávěla s úsměvem, o jiných jako o feťácích, kteří se nechovali příliš slušně; s některými má fotografii, některé má pouze vyfocené a s některými se už nikdy nechce potkat. Není idol jako idol.

Nedávno jsem u kamaráda viděla obrázek o úspěchu. Byl to ledovec a jeho větší část byla ponořená ve vodě. Diskutovali jsme o tom a shodli jsme se, že pokud by tento obraz byl symbolem úspěchu, byla by ponořená část práce a píle, kterou do úspěchu člověk vkládá, a vrchol vyčnívající nad hladinou by bylo pozlátko, které vidí okolí. Hádejte, na kterou část se zaměří lidé v okolí?! 

Nikoho nezajímá dřina, jen úspěch, což využívají lidé, kterým já říkám „parazité“, ale tito lidé jsou tématem pro jiný článek: Jak se nenechat vyžírat …

Pracovala jsem v novinách, pracovala jsem pro televizi, nebo pro Akademii věd, byla jsem v rozhlase, byla jsem v televizi, dělala jsem modeling, držela jsem v ruce zlaté desky slavné kapely, otvírala jsem Disney shop v Kodani, vydala jsem si dvě knihy atd. Psala bych tu o zážitcích, které mám, ale nikdo nevidí dřinu, kterou do toho vkládám, úsilí a čas, který jsem všemu obětovala.

Takže jak přežít závist?

U své si řekněte, co máte a co chcete, a pak si za tím jděte a Závist vás brzy opustí a vyhlédne si někoho jiného.

U cizí: máchněte nad tím rukou. Když vám musí závidět, pak proto, že vás považují za lepšího, než jsou sami, a potom vám za to nestojí ztrácet drahocenný čas nad úvahou o nich.

Slečna Závist je komplikovanou dámou s úlisnou povahou. Klaní se vám a poklonkuje, vtírá se do vaší přízně, kdykoliv může. Sirénou vábící svým zpěvem k vašemu zániku.

Tak už nebuďte srabi a přestaňte jejím slovům naslouchat!