Zcela běžná situace. Budu konkrétnější; tedy pro mě zcela běžná zimní situace. Spadnete na chodníku v největší zácpě, kterou můžete v Ostravě zažít; tedy před frontou aut stojících na červenou. Prožene se Vám v hlavě už asi po sté, proč si už konečně nekoupíte pořádné zimní boty, které nekloužou, když se Vám na ledovce denně rozjíždí nohy všemi směry a Vy se modlíte, abyste opět neleželi na chodníku?!
Zvedáte se těžce ze země a odlepujete jednu hnátu za druhou, oprašujete zbytek šedavého poprašku -stále si nejste jisti, zda je to skutečně sníh - zpět na zem a láteříte, že jste špinaví. Doufáte, že neuklouznete znovu; a pak strnete, protože koutkem oka zahlédnete, jak se 4 až 5 aut, které stále čekají na zelenou, otřásají smíchem. Řidiči již nesledují provoz, ale třepou rameny sem tam a ukazují na Vás prstem. Nu což. Zahrajete si na dámu. Otočíte se ke svému publiku a ladně se ukloníte; čekáte na aplaus ...
Řidiči i spolujezdci zůstanou chvíli v šoku, a pak se z prvního okna auta vynoří palec nahoru. Úsměv na Vaší tváři je o to větší, když si uvědomíte, že jste někomu zpříjemnili smutný den v chorobné zácpě dnešní civilizace ...
Stávají se však i zajímavější situace především na rodinných událostech, jakou je například svatba ve Vaší rodině, kdy nejprve nechtíc připálíte nevěstin závoj. To se ještě nějak schová, když se najdou ladné ručky, které vše hbitě opraví. Oddechnete si, když si nevěsta absolutně nic nevšimla a věnuje se svému jedinečnému a nezapomenutelnému dni. Vzápětí však nasadíte všemu korunku, když ji po prvním novomanželském polibku místo ovací a gratulace, popřejete všechno nejlepší k narozeninám, které nevěsta bude mít až za několik měsíců ...
Nevěsta si nepamatovala téměř nic zajímavějšího z poobřadní veselosti než to, že jí někdo přál k narozeninám ...
Z čehož vyplývá:
Každé vybočení z jakéhokoliv stereotypu den okoření, a ač ze sebe uděláte hlupáka, alespoň se další zasmějí. Být šaškem pro smutné lidi není zase tak špatné aneb nebrat tyto situace vážně je ta nejlepší možná rada:
Zvedáte se těžce ze země a odlepujete jednu hnátu za druhou, oprašujete zbytek šedavého poprašku -stále si nejste jisti, zda je to skutečně sníh - zpět na zem a láteříte, že jste špinaví. Doufáte, že neuklouznete znovu; a pak strnete, protože koutkem oka zahlédnete, jak se 4 až 5 aut, které stále čekají na zelenou, otřásají smíchem. Řidiči již nesledují provoz, ale třepou rameny sem tam a ukazují na Vás prstem. Nu což. Zahrajete si na dámu. Otočíte se ke svému publiku a ladně se ukloníte; čekáte na aplaus ...
Řidiči i spolujezdci zůstanou chvíli v šoku, a pak se z prvního okna auta vynoří palec nahoru. Úsměv na Vaší tváři je o to větší, když si uvědomíte, že jste někomu zpříjemnili smutný den v chorobné zácpě dnešní civilizace ...
"Není nic horšího, než jít stejnou cestou jako ostatní." (Charles Bukowski)
Stávají se však i zajímavější situace především na rodinných událostech, jakou je například svatba ve Vaší rodině, kdy nejprve nechtíc připálíte nevěstin závoj. To se ještě nějak schová, když se najdou ladné ručky, které vše hbitě opraví. Oddechnete si, když si nevěsta absolutně nic nevšimla a věnuje se svému jedinečnému a nezapomenutelnému dni. Vzápětí však nasadíte všemu korunku, když ji po prvním novomanželském polibku místo ovací a gratulace, popřejete všechno nejlepší k narozeninám, které nevěsta bude mít až za několik měsíců ...
Nevěsta si nepamatovala téměř nic zajímavějšího z poobřadní veselosti než to, že jí někdo přál k narozeninám ...
Z čehož vyplývá:
Každé vybočení z jakéhokoliv stereotypu den okoření, a ač ze sebe uděláte hlupáka, alespoň se další zasmějí. Být šaškem pro smutné lidi není zase tak špatné aneb nebrat tyto situace vážně je ta nejlepší možná rada:
"Hlavně se z toho neposrat!" (Charles Bukowski)
A co bych Vám popřála? Možná potkat za den několik takových bláznů, aby Váš den byl usměvavější a krásnější ...
Žádné komentáře:
Okomentovat