Jeden můj kolega, který přišel na můj blog poprvé, se za mnou v práci zastavil, a aby řeč nestála, tak mi předal zajímavou zpětnou vazbu. Po přečtení pár mých článků odhodlaně řekl, jistě aby mě neurazil: "Tak, jak mluvíš v práci, píšeš i blog."
Hovořil také o jedné ze svých bývalých kolegyň, která se rozhodla a odjela na Nový Zéland, kde teď žije se svým manželem a dítětem a píše blog o svém životě; pro něj velice zajímavě. Prý se v práci verbálně příliš neprojevovala, ale její přípsěvky jsou ohromně popisné. Jeho názor mu neberu a právě naopak, ráda se inspiruji, jak ostatní blogeři předávají své myšlenky čtenářům. Přečetla jsem si pár článků a má to něco do sebe, ale není to můj styl a nikoho kopírovat nechci ...
Můj blog jsem já, a proto zůstanu u své mluvy.
Připouštím ale (Ano, i spisovatelé hrdí na své dílo připouští ...) v něčem měl pravdu. Píšu, co se mi honí v hlavě, na styl příliš nedbám. Květnaté popisy si nechávám pro své knihy, nebo pro články, které najdete pod sekcí "Z mé tvorby." Možná právě proto, že jsem nenáročná, již mé stránky navštívilo přes 7000 čtenářů, z čehož jsem měla obrovskou radost. Jak můj přítel záhy reagoval na toto číslo: "No, to není moc.", tak mi tu radost trošku zkazil. 😂 Ale jak ho znám, tak mě chce tímto pouze škádlit, aby mě vyburcoval k lepším výkonům, protože ví, že se mi nejlépe píše, když jsem vzteklá ...
Snažím se oddávat této kratochvíli častěji, ale střídám to poslední dobou i s malováním, které mi pomáhá od stresu v práci. Každé ráno se budím do tmy a doufám, že až vyjdu na ulici, tak se nenadýchám smogu, který vidím, jak se vkrádá za oknem, nebo že mě někdo v těch nočních ostravských ulicích neklepne po hlavě. Stále věřím, že se v psaní zlepším, protože čím víc píšu, tím je blogování jednodušší. I když náročnost na výběr témat je stále kritická ... Bez zpětných vazeb třeba nejsou žádné myšlenky a nejsou žádné články ...
Ale ať neodbočím příliš od tématu, možná by se hodilo malé shrnutí:
Jak by měl být psán blog? Jakým stylem, výběrem slov?
Nevím, je to různé, podle toho, kdo chcete, aby byl příjemcem.
Podle mého názoru, není ani jedna verze blogu špatná. Chcete psát deník, nebo formou dopisu, či komunikovat se čtenáři, jakoby to byli vaši nejlepší přátelé? Výběr je jen na vás. Moje přání je jen, aby vás psaní, nebo čtení bavilo. Pokud vás nebaví, tak přece můžete číst, nebo psát něco jiného ...
Přeji krásný večer všem ...
Žádné komentáře:
Okomentovat