V posledních pár měsících, týdnech, dnech dostávám veskrze tu samou otázku a dalo by se říci i výtku, že jsem dlouho nic neuveřejnila na svém blogu, že nemáte další úkoly v psaní, že o mém scénáři nevíte vůbec nic, paní Slepičková asi neprudí dostatečně, abych si postěžovala o jejím životě, přestávám mít názory na okolí a vlastní tvorba skomírá, nebo zcela umřela.
Milý, drahý čtenáři,
přece i ty jsi občas znaven dělat některé věci, i když se jim věnuješ velice rád a často. U mě je navíc potřeba (ne taková, jakou si právě teď myslíte) téma vymyslet, ale také promyslet do detailu a najít motiv s pozitivním nábojem, gradaci a závěr; nesmí chybět čas a nálada vše napsat a publikovat.To, že neuveřejňuji na blogu, neznamená, že na ničem nepracuji. Pracuji neustále hnaná vnitřním hlasem, že někdo tam venku čeká, abych konečně něco předala světu. Proto myslím neustále, protože i myšlení je pro spisovatele práce.
V současné době mám rozpracováno více věcí a článků, ale nakousla jsem také závažnější témata, o nichž je obtížné hovořit, natož psát, a která tudíž nejsou vypilována k dokonalosti a hodny četby váženého čtenáře. Prostě v nich stále pár poznatků chybí.
Jsem velice ráda, že jsem Vás svou nečinností vyburcovala k takové aktivitě a že mě popostrkujete kupředu. Děkuji Vám za starost. Občas vypnout je pro mé myšlení nezbytné, protože únava z tolika věcí mě posledních pár týdnů dohnala.
Čtěte dále a ptejte se. Brzy se Vám opět ozvu. Jsem vděčná za Vaši přízeň.
S láskou
N.K.Csóka
Žádné komentáře:
Okomentovat