Nikdy bych nevěřila, že jedním z mých článků nakonec bude
zamyšlení se nad tolerancí, potažmo intolerancí. Většina lidí je naučená
respektovat odchylky ostatních od normálu; být trpělivý, snášenlivý, otevřený
diskuzi a velkorysý. Zamysleli jste se ale někdy, do jaké míry je váš pohled
ještě tolerantní a do jaké už hloupý? Ano, slyšíte dobře: hloupý?!
Nikdy bych nevěřila, že i tolerance u ostatních se dá využít,
ale člověk je hodně vynalézavý tvor, a jak v mém oblíbeném filmu zaznělo: „Člověk
je chytrý, ale lidi jsou hloupá, nebezpečná zvířata.“; což jen znamená, že stačí
něco postavit, že je cool, a lidé tomu začnou věřit.
Takto vznikají veškeré trendy nakupování značkových věcí a
marketingoví mágové je využívají ve svých reklamách. Na prvním školení
copywritingu zaznělo: „Prodáváte lidem sny a skrze tento sen i produkt.“ Takže
pokud něco postavím, že je skutečně skvělé, přemluvím pár submisivních typů,
aby mi to odkývali, obrním se kolem sebe jedním člověkem, který to bude hlásat
a dokáže ovlivňovat lidi, kteří si řeknou: „Zní to dobře, tak to přijmu.“, jsem
za vodou. Nevznikají právě takto největší ikony na světě? Nevznikají tak
největší firmy na světě?
Tolerance je v tomto ohledu zvláštní fenomén. Když
začneme propagovat hloupost, promiskuitu, alkohol, trávu a pařby za cool, nebudeme
pak tolerovat a stavět na piedestal idioty, prostitutky, opilce, feťáky a
kaliče? A lidi, kteří nežijí tímto životním stylem, budeme brát za puritány, kteří
nevědí, co je dobré? Za jak dlouho budou vězení a léčebny plné takových
vyznavačů? Za jak dlouho budou ostatní vyobcováni a odsouzeni, že nejdou s většinou?
Není snad vlastní postoj víc než síla davové hysterie?
Podle principů sociálních věd
zjistíte, že bohužel dav vítězí …
V poslední době se s tímto tématem v médiích spíše
objevuje názor na přistěhovalectví, na jiné kultury, na smíšená manželství.
Pocházím z jednoho takového a občas nerada vzpomínám na intoleranci,
kterou jsem zažila, proto také nechápu, proč je tak jednoduché tolerovat
někoho, kdo si hraje na mistra světa, brouka pytlíka a chlastá ligu, popřípadě
fetuje, a pak brát člověka ze smíšené rodiny, popřípadě přistěhovalce jako
hrozbu. V tuto chvíli bych čekala argument o zneužívání sociálních dávek a
jiné podklady. Byly by tu dva tábory, které by se hádaly, ale toto skutečně
není mým záměrem.
Moje články jsou čistě hypotetické o událostech a situacích,
které mě v životě rozčarovávají jako pozorovatele, kterým je každý dobrý
spisovatel. Nemusíte se mnou souhlasit, protože nejsem zastáncem davové
hysterie a jdu si podle sebe, podle vlastní hlavy a rozumu. Když se mi někdo
nelíbí, tolerantní nebývám především v soukromé oblasti. Držím se hesla: Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Anebo
v nářečí, což je výstižnější: Na každou
sviňu sa voda vaří.
Hlásat: „Buďte sami sebou.“ je v poslední době docela
naivní pohled, protože stádo vás ušlape. Proto ještě dodám:
Nenechte se převálcovat.
Buďte, čím chcete být, a
rozhodujte se podle sebe, ne podle davu.
Zachraňte tím sami sebe.
Možná se k tomuto tématu ještě vrátím a podívám se na něj z jiného úhlu.
Krásný Nový rok 2016 všem, kteří stálé čekáte, vyhlížíte, čtete, vychutnáváte, vnímáte a přemýšlíte ...
