Po dlouhé sérii pozitivních a humorně laděných článků jsem nucena psát o něčem, co je občas negativní, občas se objevuje bez uvážení. Nevím, zda se vám to stalo také, ale někteří lidé neunesou váš úspěch, a když se vám něco nepovede, tak jsou chorobně škodolibí, a navíc dělají naschvály ...
Jelikož mám teď za sebou skutečně čerstvý zážitek, snažila jsem se o této povahové vlastnosti zjistit víc. Na internetu jsem našla několik zajímavých článků, které se právě týkají tohoto lidského rysu, a docela mě pár psychologických úvah překvapilo ...
Zlomyslný prý člověk bývá tehdy, pokud konkurent zaškobrtne, protože cítí, že by to mohla být jeho šance jak uspět ...
Je až s podivem, jak se tyto špatné vlastnosti kumulují u jednoho jádra. Úspěch, neúspěch, závist, boj, přirozený výběr. Jakoby veškeré životně důležité události musely projít těmito jevy; řekla bych Darwinovským vývojem. Jednodušeji a nadneseně řečeno:
Možná se už nemlátíme po hlavě kyji a netaháme se za vlasy do jeskyň, ale stále je mezi námi ten pud bojovat a za každou cenu vyhrát ...
Není to smutné? Pracovala jsem v mnoha společnostech na různých pozicích a vnímám jakýsi rozpor v myšlence, že máme být týmovými hráči, ale na druhou stranu si jako jedinci neseme vlastní viny a přešlapy a závěrem zjišťujeme díky škodolibosti ostatních, že jsme bráni za rivaly, čímž asi týmová dynamika nemůže být úplně týmová. I když prý zdravá konkurence dopomáhá růstu skupiny ...
Patřím mezi lidi, kteří příliš vnímají negativní jevy z okolí, dříve než se k nim dostane důvod této nečekané negativní energie. Cítím týmovou dynamiku. Kdo však tímto darem neoplývá, nevěšte hlavu a vemte si ze zlomyslnosti to pozitivní:
Chybovati je lidské, díky tomu se člověk rozvíjí a roste.
Jste pro někoho konkurence, což znamená, že vám ten člověk i lecos závidí.
Mějte se pěkně a hlavu vzhůru, někdy musíte být dole, abyste se zase vyškrábali nahoru, a pak to stálo za to ...
💜😊💜
