čtvrtek 15. listopadu 2018

Co mi dělá radost ...


V září jsem oslavila další ze svých krásných narozenin a tehdy jsem si slíbila, že si splním další sen, o němž již uvažuji několik let. Občas některé věci trvají, ale když víte, co chcete, je jednoduché se pustit do nového projektu, ať je jakkoli nesplnitelný ...

Mým snem bylo začít se živit svým uměním, a tak jsem vykročila na strastiplnou cestu. O tomto tématu jsme již polemizovali v jednom z mých článků: Dá se uživit uměním ...

Vzdělávám se v marketingu, učím se pracovat se sociálními sítěmi, plánuji svou strategii v prodeji a především pracuji na svých uměleckých prodejních předmětech. Život mě naučil, že nic není lehké ani zadarmo, do všeho musíte dát čas a bohužel i finance. Na druhou stranu mi umělecká činnost přináší radost. Jako když dopletete svetr, došijete šaty, domalujete obraz, nebo vyhrajete nějaké utkání, doběhnete maraton ...

Radost je k nezaplacení ...

První bylo mé logo, o němž jsem uvažovala, a bylo jasné, že bude symbolizovat mou osobu a bude jako otisk na všech předmětech z mé dílny. Pro ty, kteří ještě neví, vysvětlím mé umělecké jméno, protože pak pochopíte i mé logo:

N. jako Nikoleta, což je mé jméno.
Csóka je příjmení mého otce, které je nepřechýlené do formy, kterou mám v příjmení já, a z maďarského jazyka se překládá jako Kavka.
K. jako Kavka a zkratka, pod níž jsem začala psát na gymnáziu.

Pseudonym také zachycuje tři identity, které jsou mou součástí - česká, maďarská, slovenská - uvádím je v abecedním pořadí, aby nedošlo k mýlce, že některou z nich preferuji, jak bylo vysvětleno i v článku: 


A tak vzniklo mé logo s kavkou s roztaženými křídly na inkoustové skvrně ...

Dalším krokem je příprava nových webových stránek a také zkouška tisku, která vyšla docela dobře, co říkáte?


Brzy si o některé mé věci můžete zasoutěžit na mých Facebookových stránkách, protože mě již čtete 5 let, tak bych vás chtěla odměnit. Kdo se ještě nepřidal, tak šup, šup ...

N.K.Csóka FB

Připravuji také kolekci notýsků s názvem NOTES WITH SOUL ...


Díky, že čtete a budu se těšit u dalšího příspěvku ...

Jak nebýt lhostejný ...


Vždy jsem věřila na něco, co je nad námi. Nemyslím ve smyslu víry; nejsem věřící, nechodím do kostela a nečekám na spasení, ale vnitřně vím, že občas něco zasahuje do našich životů, aby nás nasměřovalo na správnou cestu nebo donutilo uvažovat o věcech a situacích v životě jinak. Asi proto se účastním spousty charitativních akcí, které pomohou někomu dalšímu, kdo takové štěstí jako já neměl ...

Lidé, kteří jsou mi nejblíž, ví, že letošní rok pro mě nebyl a není vůbec snadný, od rodinných tragédií, až po dopravní nehody, teroristický útok - letos jsem si prošla prostě vším, co vás napadne. Jeden můj dobrý kamarád mi kdysi řekl, že každý máme negativní zkušenosti, nicméně objevují se postupně a většinou ojediněle. U mě je to smršť. To, co někdo prožije během 10 let, u mě se projeví během roku. Je to psychicky hodně náročné. Až jednou budu mít sílu napsat a sepsat události roku 2018, budete se hodně divit, co může jeden člověk unést, když prostě musí ...

Nechci však tento článek pojmout smutně, protože se jedná o pomoc a každá pomoc je pozitivní. Je tomu pár dní, co jsem mohla pomoci dítěti (chlapec, necelé dva roky), které mělo nějaký zvláštní záchvat. Poprvé v životě jsem volala 155, ale byla to již má třetí asistence při záchraně života. Nicméně vždy mě to vykolejí natolik, že si po "zákroku" musím dát zdravotního panáka. Obdivuji lidi, kteří jezdí se záchrankou a jsou schopni se rychle rozhodovat; u mě je první fáze jednoznačné ztuhnutí, pak se rozběhnu a dělám vše automaticky, abych nakonec po akci opět propadla ztuhnutí. Když jsem konečně uviděla sanitku, balvan ze mě spadl. Ale i teď, když o  příběhu píšu, stále pociťuji na sobě jakési břemeno, že jsem neudělala dost ...

Letos jsem se tedy zúčastnila několika charitativních akcí. První byl každoroční trh ve firmě, v níž pracuji a pak akce, kterou připravila Fakultní nemocnice v Ostra pro postiženého Pavla a jeho rodinu. Symbolickou pětistovkou za koncert v Katedrále Božského Spasitele jsem přispěla na jeho další život. Shodou náhod tento projekt vedl doktor, který je mým známým z dětství a neviděli jsme se přes 10 let. Pokud chcete pomoci, můžete, akce stále běží, protože další benefiční koncert se bude konat v Opavě...

Více zde v příspěvku pro ČT:
Benefiční koncert pro Pavla ...

Samozřejmě přispívám na již známe kytičky proti rakovině: Český den proti rakovině. A v současné době se připravuji přispět jedním ze svých obrázků do domova seniorů v Ostravě na Kamenci. Tuto akci pořádá skupina na FB Malba a kresba s pomocí Ateliéru HAMAKA ...

Nechci, aby tento článek vyzněl v můj osobní prospěch, spíše chci poukázat, že i normální lidé mohou něčím přispět a nebýt lhostejní k lidem v nesnázích, kteří jsou kolem nás, protože nikdy nevíte, kdy budete v obdobné situaci vy. Také chci pořadatele trošku zviditelnit, aby se jim dostalo třeba větší pomoci ...

Pokud vás článek aspoň trošku inspiroval, dejte vědět, co jste v poslední době udělali nezištně pro někoho jiného, třeba i vy inspirujete mě. Díky, že čtete ...